A máme tu dušičky čili svátek všech zesnulých....Ironií je že dušičky sou mi vlastně úplně k ničemu protože není den kdybych si na Babi s Dědou nevzpomněla,není den kdy by mi nechyběli a není a nebude dne kdybych je přestala milovat. Pro mě to znamená jenom cestu na hřbitov a rodinné odpoledne... Ale při příležitosti tohoto pro mě nevýznamného svátku chci zavzpomínat na dvě z mých nejmilovanějších osob i takhle, protože můžu a nikdo se mi nevysměje za mou sentimentalitu.... Takže odpočívejte v klidu a v pokoji,myslím ná Vás a miluju Vás a věřím, že se jednoho dne zase shledáme a tehdy já budu nejšťastnější...









