close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

11.Lost in love you are

19. března 2013 v 19:07 | Margie |  FF - Lost In Love You Are
Opět děkuji a opět slibuji další díl v dohledné době :) Miluji vás :-* :D


11.


"Můžeš se přestat klepat?" strčil do mě při matice rozhořčený Gerard.

"Ne, to teda nemůžu."

"Nevím, z čeho máš furt takový bobky."

"Panebože."

"Pan Biersack se ztiší." Protočil jsem oči. Už dneska mě čekal můj první pracovní den. A já jsem pořádně vyklepanej.

"Ale no tak, Andy. To, co se mezi váma dvěma stalo je neuvěřitelný a trochu nechutný, ale budiž. Někdo tě k tomu dokopat musí."

"Ale proč takhle, bůh ví, co budu muset dělat."

"Není to otrokář, Sněhurko. A netvař se furt jako mučedník!"

"Za prvý mi neříkej Sněhurko a za druhý mi radši řekni, co mám dělat."

"Graf lineární funkce, tupče. Na to teď ser. Nemáš se čeho bát."

"Hej, tupcí!"

"Co chceš, Fergusone?"

"Jdeme po škole?"

"Nezapomněls náhodou, že tady mladej má práci a já už taky?"

"No tak po práci, no."

"Ještě se někde slezem. Víš, kde nás najít. Ačkoliv nechápu, jak to děláš." Jinxx se ušklíbl a znovu se začal věnovat... čemukoliv co dělal.




"Hele, až skončíš přijď sem, já si tě vyzvednu nebo už tady budu."

"Dobře," přikývl jsem a zkousnul si ret.

"Nebuď nervózní furt. Já chápu, že tobě jde práce asi jako psovi pastva, ale nebude to tak zlý."

"Gerarde, přísáham, že jednoho krásnýho dne tě zabiju."

"Ale nechyběl bych ti?"

"Ani ne."

Dotčeně mlaskl a jednu si zapálil. Možná už bych mohl přestat hlásit každou jeho zapálenou cigaretu, začíná to ztrácet význam.

"Musím jít Andy, uvidíme se." Ani nečekal na mojí odpověď a rovnou se otočil. Sedl jsem si na patník a po jeho příkladu taky vytáhl jednu cigaretu. Přemýšlel jsem, co mě čeká. Sakra. Věděl jsem, že to nebude nic hroznýho, ale pro mě bude příšerný všechno. Vždycky jsme měli uklízečky, opraváře,zahradníky, zkrátka kohokoliv a na cokoliv. A teď... Jiná doba, jinej mrav. Sakra, řekl bych, že to bylo jinak. Navíc tam bude on. V jeho přítomnosti je těžký se soustředit na cokoliv jiného. Možná už by sis Andy opravdu mohl připustit, že ses do něj zabouchnul. Možná, ale nevolil bych tak silná slova. Tak ty! Už zase se bavíš sám se sebou, přijde ti to normální? Dělá to hodně lidí. To je fakt.
Z mých myšlenek mě probralo skřípění brzd. Zvedl jsem hlavu a típl cigaretu. Ashley se po ní ošklivě ohlédl.

"Ahoj," pozdravil jsem ho a rychle vstal. Chvíli na mě koukal. Vypadal nádherně jako obvykle. Černé vlasy mu splývaly s černým trikem a hnědé oči mu svítily.

"Vyrazíme?" Přikývl jsem a na jeho pokynutí nasedl do auta.

"Kde vůbec bydlíte?"

"Uvidíš a stejně, kdybych ti to řekl, tak bys to ani nevěděl, ne?"

"Znám to tu jako vlastní boty."

"Vždyť ses přistěhoval teprve nedávno." Sakra. To mi nedošlo.

"Mám doboru orientaci," zkusil jsem, ale můj výraz musel mluvit za vše.

Lehce přikývl. "Kousek od školky a dětského hřiště."

"Jop. Už se vám někdo ozval na ten dům?"

"Ne."

To bylo divný. Už byla skoro půlka dubna a naši nikde. Pokud vím, někdy teď už ten pozemek měli a začínali stavět, co když jsme opravdu vyhnali toho nepravého?

"Děje se něco?"

"Co? Ne nic. V pohodě." Rychle jsem se usmál a uhnul pohledem k okénku.

Po zbytek cesty jsme oba dva mlčeli. Když jsme vystupovali, zabouchnul jsem za sebou dveře a při ráně, kterou vydaly, na mě Ashley vrhl vražedný pohled. Lekl jsem se, ale on se na to hned usmál. Doufám, že se netvářím jako idiot.

"Tak pojď," otevřel vrátka a nechal mě vejít. K domu vedla dlouhá dlážděná cesta. Podél cesty byly zasázené keře. Dům byl menší, světle oranžový a tentokrát to nebyla taková ta krabice, co jsem vídal všude okolo. Vypadalo to docela normálně. Přísahal bych, že tenhle dům v našem tisíciletí pořád stojí. I když do téhle ulice jsem moc nelezl. Šel jsem pořád rovně, když v tom mě Ashley chytil za lem trička a zatočil se mnou doprava. Málem jsem přepadl a on se začal smát. Kdo jsi a co jsi udělal s Ashleym?

"Neboj se, nic tě tu nesežere," řekl a stále se trochu smál. Musel jsem se smát taky. Bylo to tak šíleně nakažlivé. S každým dalším úsměvem ze mě nervozita opadala čím dál tím víc.

"Tak hele. Tohle měla být původně kůlna, ale nějak to nedopadlo. Je tam spousta bordelu a prachu. Nemám čas to vyklidit, takže je to na tobě."

"Ale jak vám to pomůže splatit tu rozbitou elektřinu?"

"O to se nestarej," prskl skoro jedovatě, ale hned na to se zase usmál. "V rohu najdeš pytle. Do těch naházej bordel a odnes to ven k popelnicím. Utři prach, zameť a tak dále."

"Jasně, takže ze mě bude krásná pokojská." Pozvedl obočí.

"Ehm, nic. Jasně."

Vypadal trochu zmateně. "Zadní dveře jsou odemčené. Hned první místnost je kumbál. Tam najdeš všechno potřebné. Když projdeš dál, je tam záchod. Takže. Snad víš všechno, já teď musím odjet za tím chlapem kvůli té elektrice. Tak se tu měj. Uvidíme se."

"Ahoj." Mrzelo mě, že tu nezůstane. Ale aspoň se hned první den naprosto neztrapním. Počkal jsem než jeho auto odjelo a pustil jsem se do práce. Říkal všechno, tak všechno. Všechno jsem opravdu nemotorným způsobem naskládal do pytlů a postupně odnášel ven. Našel jsem nějaký sračky a začal jsem utírat prach. Sakra. Málem jsem se udusil. Měl jsem hotový první regál a zbývalo jich snad tisíc. Kolik je vůbec hodin? A kdy můžu odejít? Vykašlal jsem se na to. Přitáhl jsem si schůdky a začal vyklízet horní poličky. Prachu tam bylo dost. Chvílema jsem se dusil, ale za chvíli už jsem si našel vlastní systém. Sice mi všechno milionkrát spadlo a všechno se mi někam lepilo, ale dalo se to. Byl jsem tam sám a tak jsem si začal zpívat. Vypadalo to, že to rychle uteče.

"Got something to live for I know that I won´t surrender a warrior of youth!" vyřvával jsem na celou kůlnu písničky, které už jsem neslyšel od té doby, co jsem tady. Všechny moje skvělý moderní věcičky nefungujou, tak jak by měly. To bude tím, že tenhle zpěvák se ještě nenarodil, natož, aby pak byly tyhle písničky už nahraný. Ale to mi bylo fuk.

"I´m taking over, I shot to the new world order I am bulletproof." Doufám, že Ashleymu půjde všechno dobře. Nerad bych, aby s tím byly nějaké potíže. Přeci jenom za to můžeme my. Dobře, hlavně Gerard. Nikdy by mě nenapadlo, že můj profesor matematiky byl za mlada takový pako.

"Here I go! Another prison flight another perfect sky I damaged!" Miloval jsem zpívání. A když už jsem nemohl písničky poslouchat... Všechno takhle šlo mnohem rychleji.

"Our little victories and desires won´t live on!"

"Jde ti to..."

Ježišikriste. Vyvřískl jsem a schůdky podemnou se začaly kinklat. Ztrácel jsem rovnováhu a přepadával jsem do zadu. To bude moje smrt. Zavřel jsem oči a očekával náraz, ale nedopadl jsem na zem. Prudce jsem otevřel oči a můj obličej se nacházel jenom pár centimetrů od Ashleyho.

"Promiň, nechtěl jsem tě vylekat." Držel mě v náručí. Bylo to jako v tom nejromantičtějším filmu až na to, že jsem myslel, že se tohle opravdu děje jenom ve filmech. Ale tohle byla pravda. Koukal jsem na něj asi jako vyplašený zajíc. Pomalu mě položil na zem.

"Jsi v pořádku?" Až na to, že moje srdce málem explodovalo? prolétlo mi hlavou, ale naštěstí jsem mlčel.

"Jo," polkl sem. Zatočila se mi hlava. Sakra. Podepřel mě.

"Prosimtě, pojď." Dovedl mě do zahrady a posadil mě na bílou plastovou židli. Přinesl mi sklenici vody.

"Lepší?"

Přikývl jsem a opřel si hlavu o ruku.

"Mrzí mě to, nevěděl jsem, že se tak lekneš."

"To není vaše vina. Je to v pohodě. Nic se nestalo."

"Ale mohlo, kdyby..."

"Jenže žádné kdyby není." Co to s tím měl? Asi rád uvažoval nad tím, coby kdyby.

"Naštěstí."

Usmál jsem se. "Jak to šlo?"

"V pořádku. Už za týden bude všechno v pohodě. Ještě musím někde sehnat tu skříň." Přikývl jsem.

"Co ty, jak tobě to šlo?"

"Celkem fajn. Horní řada už bude skoro celá."

"Dobře. Tak to doděláš zítra. Teď už toho stejně moc neuděláš," řekl a hodil po mě lítostivý pohled. "Máš něco s tlakem nebo tak?"

"Ne, jenom obvykle nepadám ze schůdků." A přímo do náručí tomu nejkrásnějšímu chlapovi, jakého znám.

"Promiň."

"To už stačí," zasmál jsem se.

"Zpíváš někde?"

"Leda tak ve sprše."

"To je škoda. Co to vůbec bylo za písničku? Zněla hezky."

"Jak dlouho jste tam stál?"

"Chvíli," řekl a podíval se na mě. Pozvedl jsem obočí. "Pár minut." Usmál jsem se.

"Tak co to bylo?" Sakra.

"Ehm... no.. totiž.."

"Héééj! Andy!" Sláva Bohu. Ještěm že tak. Ze zdola se linul Gerardův hlas.

"Co tady děláš?" prskl Ashley a já vstal.

"Sorry, ale tohle musíte vidě !" lámal se Gerard smíchy.

"Běž. Zítra buď ve tři zase u toho domu." Šel jsem dolů k Gerardovi. Naprosto mě šokoval.

"Hej, Purdy! Pojď taky! O tohle tě nemůžu ochudit," řval Gerard smíchy a já se jenom obával toho, co se stalo. Rozběhl se dolů ulicí a pořád se nepřestával smát. S Ashleym jsme běželi za ním. Dovedl nás za náměstí.

"Už jsme tady," chlámal se Gerard a já viděl, jak mu tečou slzy. Ovšem už jsem chápal proč. Chytil jsem neuvěřitelný záchvat smíchu. Jinxx stál s vystrčeným zadkem do ulice a hlavu měl zaseklou mezi dvěma příčkama hradby. Gerard už nemohl skoro dýchat a já už byl taky polomrtvej.

"Panebože, co jste dělali?" zeptal se Ashley a já viděl, jak se snaží se nesmát.

"Spadl mu tam zapalovač."

"A to tam nemohl strčit ruku?"

"On ho neviděl."

"A to nemohl zazvonit?" ptal se, když viděl nešťastnou majitelku domu, jak někomu volá.

"Nemohl," prskal Gerard a s konečnou platností se posadil a lámal se smíchy. Mě už začínaly téct slzy. Panebože.

"Jen se smějte, vy idiotí! Ale už ten zapalovač vidím!"

Teď už se začal smát i Ashley. "Ježišikriste, co vy jste za magory," smál se a já s Gerardem jsme se o sebe opírali. Gerard vstal a došel dovnitř k Jinxxově hlavě. Tu chytil do dlaní a dal mu pusu.

"Co děláš, ty blbečku?!" prskal Jinxx.

"Takhle dobře jsem se dlouho nebavil," tlemil se pořád Gerard.

"Volali jste někam?"

"Jo tamta ženská volá hasiče." Ashley za ní šel jako další zodpovědný dospělý a my se nemohli přestat smát.

"Ty vole, škoda, že nemám foťák."

"Tohle ti nechám napsat na náhrobek! Přísahám!"

"Jo a co konkrétně?"

"Zde leží Jinxx, dost hloupý na to, aby se mu 12.dubna zasekla hlava v zábradlí. Nechť odpočívá v pokoji."

Vyprskl jsem v ještě větší záchvat. Za chvíli přijeli hasiči. Vytáhli nějaké kleště a opatrně Jinxxovi hlavu vyprostili. Měl pěkně červenej krk. Byli jsme mrtví.

"Já se z vás zblázním," ozval se za náma od ucha k uchu vysmátý Ashley. Otočil jsem se na něj. Moje srdce začalo bít ještě rychleji.

"Ale konečně se taky směješ, Purdy. Čekal jsem, že budeš vyšilovat," neodpustil si svou poznámku Gerard a Ashley už jenom zakroutil hlavou.

"Vy blbečcí! Já furt nemám ten zapík!" vybafl Jinxx a běžel rychle za tou ženskou, než zmizí. Chvíli jsme na sebe s Ashleym koukali.

"Já mu jdu asi radši pomoct hledat," zabrblal Gerard a já měl co dělat, abych se neohnal.

"Je tohle normální?" zeptal se Ashley.

"Je fakt, že u Gerarda by mě to překvapovalo míň, ale i tak, ano je."

"Myslím, že se tu nenudíš."

"To ani náhodou."

Ashley se smál. Celou dobu se smál. Bylo to tak nádherné. Jako kdyby celou dobu měl obličej z ledu a teď začínal pomalu roztávat. A právě teď, při pohledu do jeho usměvavé tváře a při jeho doznívajícím smíchu jsem si uvědomil, že se nechci vrátit zpátky. Už nikdy.

Beta-reader: wendy choyová (www.storytime.blog.cz)
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti tahle povídka ?

Ano !
Ujde to..
Ne !

Komentáře

1 Ali Ali | 19. března 2013 v 19:24 | Reagovat

Panebože, rychle další část nebo se zbláznim!!! Je to krásnej příběh kterej by se měl zfilmovat :3

2 Miss Nothing Miss Nothing | Web | 19. března 2013 v 19:51 | Reagovat

Ja som na smiech nákazlivá ešte aj keď si ho predstavím :D doma na mňa všetci pozerajú jak na debila teraz :D a ja sa tu rehním :D :D :D :D
Kedy bude ďalšia časť? :D :D :D

3 pepina pepina | 19. března 2013 v 20:02 | Reagovat

máš obrovskej talent a vážně hodně mě to baví číst :) jen tak dál :)

4 Xo Xo | 19. března 2013 v 20:39 | Reagovat

Nene :'DDDDD Kdyby né film, tak to alespoň 'zkomiksovat' páč to nemá chybu :'D Ta představa jak tam Jinxx jen tak s tou hlavou :'DDDD
Takže, chceme další díl co nejdřív jinak se zblázním! :D A jako obvykle: skvěle, píšeš, jen tak dál..nesmíš přestat! :D

5 Mini Mini | 19. března 2013 v 22:55 | Reagovat

u tohoto dílu jsem chytala neuvěřitelný záchvaty smíchu :D a to jsem to jen četla a neviděla na vlastní oči :D super!! :D další díl prosím :D co nejdřív :D

6 Sonas Sonas | 20. března 2013 v 7:14 | Reagovat

A zase to blbý useknutí :D Jsem tu mrtvá smíchy další díl prosíííím :) :D

7 Vendy Vendy | 20. března 2013 v 14:57 | Reagovat

Ahhh, umíram, je to prostě plně dokonalý...x.x kdy bude další?

8 Sadriens Sadriens | 21. března 2013 v 18:34 | Reagovat

Úžasný!!! jen prosím nepřestávej psát :) seš skvělá....:)

9 Mini Mini | 21. března 2013 v 19:51 | Reagovat

kdy bude další díl?? :) prosím co nejdřív :) děkuji :))

10 J&amie Jackson J&amie Jackson | Web | 17. února 2015 v 11:55 | Reagovat

tyvole to je libový xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama