Zdravím všechny zdravé :)
Na oddělení tu mají jeden "jakžtakž" funkční počítač a pustí mě na něj tak na pět minut. Což je dost bída, ale rozhodla jsem se, že vás alespoň pozdravím a tak trochu obeznámím se situací.
Bohužel to nevypadá moc dobře. S největší pravděpodobností mě pustí až v pátek, možná i déle. Dneska jsem byla na nějakých testech a nedopadli zrovna dobře. Já vím, není to něco, s čím by se člověk měl chlubit, ale já sem si k vám a k tomu blogu vytvořila takovej uvolňující a naplňující vztah, takže sem se rozhodla se ze své úzkosti a strachu trochu vypsat.
Ale abych na vás neprskala samá negativa, žádnou novou kapitolu jsem zatím ještě nenapsala, ALE dostala jsem nápad na novou povídku, kterou rozepisuju ( ne, mně prostě nikdy nestačí jedna věc :D). Nebude tak dlouhá jako tahle a bude mít i jednoduší děj, ale věřím, že se vám bude líbit. ;)
Včera sem byla na pokoji skoro sama, dneska je skoro plný. Jediný co mě tu drží při životě jsou moje vždy a všude přítomné BFF ( Které mi strašně chybí, právě teď.) A moje mp3 s neodbytnou dávkou Black Veil Brides, který mě prostě drží při silách pořád a stále. Právě teď nemám chuť nic dělat. Jenom ležet a poslouchat je furt dokola....
Musím jít, už tu stepují ve frontě, tak ať nezdržuju.
Držte mi palce a přejte mi, ať mě pustí co nejdřív.
S láskou
Vaše Margie ♥

P.S: S úsměvem jde všechno líp.....










Budeme :).
Už se těším, na to, co tě napadlo :).
Jo Black Veil Brides, taky to poslouchám furt dokola xD.