ANDY:
Položil jsem ho na postel v mojí skrýši a neodvážil se svlíct, kdyby se náhodou probral. Seděl jsem vedle něj. Spal už několik hodin. Rány jsem mu ošetřil a obvázal. Zdálo se mu něco zlého, pořád sebou mrskal. Držel jsem ho za ruku a snažil se ho uklidnit. Byl tak krásný. Bledá pleť a kulatý obličej rámovaný černými vlasy. Oční víčka měl obohacená spoustou dlouhých řas. Roztomilý nos a na pohled hebká, lehce zkřivená ústa. Pozoroval jsem ho s maskou odloženou na opěradle. Při každém jeho lehkém pohybu jsem po ní instinktivně sáhl. Teď to bylo oprávněné. Pomalu otvíral oči a já si honem rychle zakryl obličej.





















