Blížíme se do finále, tohle není poslední kapitola, ale myslím že je předposlední. Aspoň doufám :D Děkuji vám za všechnu podporu, kterou od vás mám. Doufám, že vás tenhle díl nezklame :) Enjoy ♥ A opět prosím o komentáře, jak jinak ;D
GEE:
Než mě ten šílenec odvlekl zpátky dozadu, zahlédl jsem nad sebou Andyho obličej. Chvíli jsem si myslel, že se mi to zdá, ale když po pár vteřinách stále nemizel, procitl jsem. On je tady ! Vlna štěstí a naděje mnou prostoupila obrovskou rychlostí a měl jsem šílenou chuť začít se smát. Ale ovládl jsem se. Nechtěl jsem Andyho prozradit. Jen jsem zavřel oči a začal doufat.
ANDY:
Když jsem se podíval dolů viděl jsem Jinxxe jak táhne Gerarda po zemi někam pryč. Když jsem viděl Garardův výraz, moje srdce se rozbušilo. Nejdřív vypadal dost šokovaně, pak mě zahlédl a i přes všechny ty obavy jeho tvář protl spokojený úsměv. Bál jsem se, aby nás Jinxx neviděl, ale zdálo se, že si ani nevšiml. Opatrně jsem skočil dolů a rozhlédl se. Tak tady ta krysa celou dobu žila ! Měl tu jenom jednu matraci a počítač. Žil si skromně chlapec ! Ashley skočil za mnou.
,, Ježišikriste fuj !" zaúpěl jakmile se taky rozhlédl.
,, Pssst !" spražil jsem ho okamžitě.
Připlížil jsem se ke stěně a opatrně nakoukl za roh. Jinxx stál zády k nám a svazoval Geeho. Ten jen bezmocně ležel.
,, Nemůžu se dočkat až bude po tobě ty podsvinče špinavý." zasyčel Jinxx a já věděl že musím něco udělat. Vůbec jsem nepřemýšlel ,jediný na čem mi záleželo byl Gerard.
,, Trpíš samomluvou ?" ozval jsem se a Jinxx sebou trhl. Otočil se, ale nemohl mě vidět. Hlavu jsem stáhl zpátky za roh.
,, To seš ty ? Ty lítající zmije ?" odsekl hrubě. ,, Je dobrý žes dorazil ! Aspoň ho můžu zabít hned !"
Vylezl jsem ze svého úkrytu. Jinxx už držel Gerarda v objetí a nůž mu držel pevně u krku.
,, Pust ho."
,, Nebo ?"
,, Víš jak to dopadne !"
,, Jako minule."
,, Ne. To ti nedovolím."
,, Ale neplácej nesmysli okřídlená kryso ! Ani před tím jsi mi to "nedovolil" a stejně je ten tvůj přítelíček kaput !"
,, To tys byl taky ! Jakto že si zase tady ?"
,, Starý vojenský trik ! Je to snadný, předstírat mrtvýho. Na deset minut aby si všechny oblbnul a potom se ztratíš tady ! nevěřil bys jaký skrýše se tady dali najít a jak blízko jsem se k tobě dostal netopýre !"
Pomalu jsem postupoval blíž. Nemohl jsem si dovolit rychlý výpad, protože by Gerarda zabil. Přemýšlel jsem co udělám. Potřeboval jsem aby Gararda pustil. Tohle byla nebezpečná pozice.
,, Přišel ses podívat na představení ?"¨
,, Přišel jsem tě zabít !"
,, Ale nepovídej ! To ti spíš naroste peří klacku ! A já zabiju tohohle roztomilýho žabaře. Mám dojem, že bude krvácet hezky, nemyslíš ?"
Pak mě to napadlo. Jediný způsob jak tomuhle zabránit. Bude to chtít hodně zručnosti a naprosto přesný pohyby. A budu potřebovat Ashe. Luskl jsem prsty. Nevěděl jsem jestli to pochopí ale doufal jsem že jo.
,, Já si zase myslim, že krvácet budeš spíš ty." Pochopil to ! Ave Ashley !
,, Přivedl sis dalšího kamaráda ? Nemyslím si že bude problém zabít oba dva ! Třeba se ke mně nakonec přidáš !"
,, Rozhodně ty křivej ksichte !" zavrčel jsem a nepatrně měřil úhel, který svíral nůž a Gerardův krk. Jeden rychlý výpad. Sáhl jsem do kapsy pro svuj nůž. Držel jsem ho za zády a doufal, že si ten krypl ničeho nevšiml.
,, Nemůžeš ho zachránit Batie !" chladně se zasmál.
,, To se ještě uvidí !" prskl jsem a v okamžiku vyrazil. Předvídal jsem jeho pohyby. Když jsem ho bodl zespodu do lokte, nečekal to, ale i tak stačil přitlačit nůž v ruce k Gerardově krku. Během chvilkového šoku který měl, jsem protlačil svůj hřbet ruky přesně pod čepel nože. Byla ostrá a když mi projela kůží, okamžitě se spustil proud krve. zatlačil jsem na Gerárdův krk a vší silou ho odhodil dozadu. Tvrdě dopadl na zem. Zastoupil jsem Jinxxovi cestu. Rychle proti mně vystřelil. Chladný kov mě o pár milimetrů minul. Snažil jsem si vzpomenout, na kterou ruku sem mu prve dupnul. Je to padesát na padesát. Chytil jsem pravou a rychle jí zkroutil. Něco tam prasklo. Bingo ! Au. Ostří nože mi projelo ramenem. Sakra ! Kde ten chlap je pořád bere. Ashley se plížil k Gerardovi. Odvrátil jsem zrak jen na vteřinu, ale ten hajzl toho dokonale využil.
,, Ashley pozor !" vykřikl jsem na poslední chvíli. Jinxx vyhodil nůž směrem k Ashovi a mířil mu přímo do hrudi. Ashley jen tak tak uhnul.
,, Ty malej zmalovanej zmrde !" zasyčel jsem.
Chtěl jsem ho udeřit do obličeje ale on vytáhl další nůž a nasměroval ho proti mně. Pevně jsem mu chytil ruku a vší silou se ji snažil odtáhnout. Byl silný. Ruce se mi potili a kůže klouzala. Dlouho už to nevydržím. Vykopl jsem nohu a trefil ho do břicha. Odletěl o kus dál. Nůž mě stačil slabě škrábnout přes prsa. Ashley rozvázal provazy kolem Gerardova těla a vedl ho pryč. Jinxx se k němu kvapem rozběhl. Skočil jsem po něm ale bylo příliš pozdě. Naštěstí ne úplně. Nedoběhl tam kam chtěl ale Gerard měl nůž zapíchnutý v boku. Naštval jsem se. Chytil jsem ho za ramena a strhl ho na zem. Vytáhl nůžu a propíchl ho skrz mojí botu až k chodidlu. Nevnímal jsem to. Okamžitě jsem ho vytáhl a než se stačil zvednou, znovu jsem ho skopl k zemi. Jednou rukou jsem ho praštil za zátylek. Vzhlédl jsem k Gerardovi. Stál opřený o stěnu a silně krvácel. Musíme pryč ! Chytil jsem Jinxxe za vlasy a jeho vlastní nůž mu přiložil pod krk.
,, Hra skončila !"
,, To já tady určuju pravidla !" vyprskl a zaklonil hlavu.
Udeřil mě tak do nosu. Vyběhl znovu k Gerardovi. Ashley se tam o cosi pokoušel ale Gardovo zranění mu to neulehčovalo. Chytil jsem ho včas a za zlomenou ruku ho strhl k zemi. Naneštěstí chytil Gerardovi nohy. Prudce do jedné bodl dalším nožem. Gerard stáhl obličej bolestí. Chytil jsem Jinxxe za ramena a prudce s ním škubl. Držel se ale příliš pevně a Gerard letěl k zemi. Hlavou se tvrdě praštil o zem. Viděl jsem jak se pomalu po podlaze rozlévá krev.
,, Ty hajzle !" zasyčel jsem. Vytáhl jsem ho na nohy. Teď nebo nikdy.
,, Tak dělej !" Jinxx okamžitě zareagoval a šel proti mně. Chytil jsem jeho ruku ve který svíral nůž. Byl už zesláblý. Já naopak sílu získal, když jsem viděl Gerardovo bezvládné tělo. Ashley už telefonoval.
Zesílil jsem stisk kolem jeho zápěstí. Druhou rukou jsem ho chytil pod krkem. Uvidíme jak se ti bude dejchat ! Mačkal jsem jeho krk v železném sevření. Začínal sýpat a jeho síla v ruce povolovala. Naposledy vyrazil proti mně. Jeho nůž mi zabodl do pravé strany hrudi. Naštěstí ne moc hluboko. Nestačil to. Jakmile tak učinil jeho oči se široce otevřeli. Když ke mně došel dost blízko a udeřil, napíchl se na nůž který jsem svíral v levé ruce. Projel mu břichem a uvízl hluboko uvnitř.
,, Zabit vlastním nožem. Není to krásný pocit ?" zeptal jsem se opovržlivě. Nad hlavou se rozezněla siréna. Policie ! ty už si s ním poradí.
Nechal jsem ho ležet zmítajícího se s nožem v břiše, když dovnitř vtrhla ozbrojená banda. Rozběhl jsem se k Gerardovi.
,, Je v pořádku ?"
,, Nevím silně krvácí z hlavy i z boku ! Záchranka už je tady."
Viděl jsem doktory jak i s nosítky sestupují dolů.
,, Co ty ? Si v pohodě ?"
,, Jo pár stehů to asi chce ale jinak dobrý."
,, Chvíli jsem si myslel, že je po tobě, když jsem viděl ten nůž v tvých prsou."
,, Jenže napravo ! Asi chyběl na biologii. Tupec. A není to moc hluboký. To už měl sám co dělat."
Ashleymu se koutky zvlnily v lehkém úšklebku.
,, Myslíš že už je s ním doopravdy konec ?"
,, Doufám v to. Bude žít, že jo ?" zeptal jsem se a vrhl na Ashe starostlivý pohled.
,, To víš že jo." uklidnil mě.
,, Díky."
,, Vedl sis dobře."
,, Ani moc ne."
,, Zachránil jsi ho."
,, Ještě ne."
,, Pánové pozor !" okřikl nás záchranář a naložil Geeho na nosítka.
Všichni jsme opustili podzemní prostory. Nechal jsem se ovanout nasládlým větrem a sundal si masku.
,, Co to vyvádíš ?" zděsil se Ash.
,, Vzdávám to."
,, Prosím ?"
,, Nemám na to. Nedokážu to. Nejsem dost dobrý."
,, Nemel nesmysli. Nandej si tu maškarádu a jedeme dál kámo."
,, Nemůžu."
,, Andy ty a slovo vzdát se nejde dohromady ! Seber se přece ! Gerard je v.."
,, Gerard musím jéct s ním !"
,, Takhle ?"
,, Ne ! Pojď." zatáhl jsem Ashleyho ke svému auto. Viděl jsem, jak Gerardovi dávají první pomoc. V rychlosti jsem ze sebe strhal oblečení.
,, Dělej. Teď budeš batman ty ! A dej mi ty svoje hadry !" napřed jen nechápavě koukal ale pak mě poslechl.
Měl jsem na sobě Ashovo oblečení a sledoval jeho jak si nasazuje masku.
,, Poděkuj za mně Jakeovi a jeď s tim autem opatrně proboha ! Už musím jít !"
,,Počkej !"
,, Nemůžu !" řekl jsem a běžel směrem k sanitce.
,, Hej ! Chlapi ! Počkejte já jedu s váma !"
,, Jste jeho příbuzný ?"
,, Ne."
,, Tak je mi líto. nemůžeme vás vzít s ním. Přijďte až do nemocnice."
,, To přeci.."
,, Je mi líto !"
,, Počkejte ! Jsem jeho přítel !"
,, To jako.. ?" věděl jsem na co myslí a tak jsem jenom horlivě přikývl.
,, Tak si nastupte !"
Vděčně jsem se na něj usmál. Vlezl jsem do sanitky a pevně chytil Geeho za ruku.
,, Všechno bude v pořádku, Gee. Slibuju. Už tě nikdy neopustím !"










Ah, božínku. :3 Miluju tu povídku. Pokračuj dál, jsi velký talent.
Děkuju, že jsi ukojila moji závislost. :)