Únor 2015

Lost in love you are 43

22. února 2015 v 11:46 | Margie |  FF - Lost In Love You Are
Krásnou neděli všem ! Jak jsem slíbila i neslíbila je tu další pokračování LILYA ! Mám trochu strach o kvalitu téhle povídky a bojím se toho, že vás to odradí, nebo že jste zklamaní a tak vás prosím o vaše rady, názory a komentáře ! :) Děj je zatím naplánovaný a ráda bych to dokončila podle svých původních představ. Potřebuju ale znát vaše názory ať už jsou jakékoliv ! užijte si další díl a mějste se rádi ! :) Já vás ráda mám :3


43



" Prosím?"
beze vší ostýchavosti jsem na něj vyvalil oči a pusa mi zůstala otevřená dokořán. Byl jsem těmi slovy naprosto šokován a paralizován. Moje srdce bilo jako splašené, pravděpodobně proto že před tím na několik vteřin tlouct přestalo. Onen Tommy se na mě spiklenecky usmál.
" Hypoteticky pouze bývalý, ale to se může snadno změnit." mrkl na mě svým oříškovým okem a mnou projela vlna pravého nefalšovaného vzteku. Nadechl jsem se k nehezké odpovědi typu-mluvím jako Gerard- ale než jsem se stačil byť jen nadechnout, Tommy zazvonil a z domu vlyezl rozespalý Ashley. Najednou jsem si připadal odporně dětský sa škaredý. Sledoval jsem jak Ashleyho sopokojený ospalý výraz přechází do výrazu čirého překvapení. Spočinul zrakem na Tommym a já si přál vpít se do země. Tommy se zářivě usmál, pohodil svými dokonale pravenými vlasy a jeho velké oči zasvítili do tmy. CO jsem byl já oproti němu ? Ošklivé díte. Mladý, nevyspělý a teď momentálně i neupravený.

BVB na rock for people !

20. února 2015 v 7:21 | Margie |  info
To jsou mi ale skvělé novinky !



Jinak BVB vy\stoupí v jeden den i s Asking Alexandria a lísty se prodávájí za 600 Kč na 4.6 ;) -http://www.ticketsforpeople.cz/cz/component/ticketseller/title/141-rfp-2015-jednodenni-4-6
Sháním potencionální zájemce o shledání se se mnou ! :D Jestli mi to moje milovaná Gee odřekne tak se mi tam samotný fakt nechce :( :DD
Ale stále jsou to skvělé zprávy ! :)

Anyway you want it that's the way you need it !

19. února 2015 v 19:43 | Margie |  my mind
Zdravím všechny mé přívržence a přeji krásný čtvrteční večer ! :)
Nejprve bych strašně moc chtěla poděkovat za vaši podporu ! :) Když jsem si přečetla toto: http://i-am-bulletproof.blog.cz/1502/welcome-back tak přísahám na svatého Andyho, jsem začala plakat štěstím. Je úžasné najít podporu a insiparci od vás, mých fanoušků a čtenářů, smím-li vás tak směle nazvat. Jste úžasní a díky vám jsem vyrostla o 30 centimetrů ! :)

Dále pak chci říct, že jsem úspěšně rozepsala 43 kapitolu LILYA a viděla bych to buď zase na neděli a kdybych náááhodou nestíhala tak nejdéle na pondělí. ( Pokud jsem někde neztratila ten papír s tím náčrtem a někdo z naší školy si ho teď doma nepročítá a nepřipravuje se na to, že řekne naší ředitelce ať mě proboha vyhodí :D) Snažím se vrátit do původního tempa a stylu ale je to pro mě těžké, tak prosím omluvte veškeré nedokonalosti ! :) Jinak, ráda bych vám ukázala Tommyho, chlapce co se v minulé epizodě představil jako Ashův přítel. Moje představa jeho vizáže je asi následující:


A pokud chcete vědět, kde jsem tohohle sexy bloňďáčká vyhrabala, tak je to tohle třpytivý zvíře co se libá s Adamem Lambertem :D

A kromě líbacího produktu mu dělá taky bassáka :D Jen tak pro zajímavost. Kdo je Adam Lambert, asi tuším víte ;)

Takže to abych vám představila Tommyho. Doufám, že se vám líbí tak jako mě :D

A abych si zase trochu postěžovala. No nebyla bych to koneckonců já že ano :D Nevím, jestli jsem se tady již zminovala či nikoliv o mém nejlepším kamarádovi. Tak či onak, byl to jeden z mála lidí, o kterých jsem si myslela že mi opravdu rozumí. Známe se od školy asi od mých čtyř let. Je tomu tedy dlouhých třináct roků. Byl pro mě hodně důležitej, protože za mnou stál všechen čas a bylo mu jedno, jestli se rozhodnu správně nebo špatně. Prostě tu byl a když jsem se potřebovala vyplakat, nabídl mi svoje rameno. Jasně že jsem ho měla často plný zuby a lezl mi na nervy, ale jinak..Byli jsme jako sourozenci. Nikdy jsem žádného neměla a tak jsem ho automaticky počítala jako svýho bráchu. On měl kolikrát problémy s holkama a byla sem to já, kdo za nim běžel přes celý město abych ho ukldinila a utěšila. Byla sem to já komu volal když měl deprese a byla sem to já kdo mu ten telefon zvedl. Moc dobře vím, že když jsem ještě měla svého přítele, snadno jsem se nechala oblbnout tím, že přátelé nejsou důležití a zanedbávala jsem je. On byl ale jediný člověk ze všech, kterého jsem si- i přes to všechno co jsem potom dostala- vydupala. Přiměla jsem ho k tomu, že se s mým BFF můžu bavit jak chci, protože je to muj brácha a já se ho nevzdam. I když jsem věděla co mě pak čeká, prala jsem se za něj. A co mi udělá on ? Najde si "přítelkyni" která od něj bydlí 100 km daleko. V životě jí neviděl a skype mu dát bůhvíproč ( protože je to plešatej strejda) dát nechce. "Chodí" spolu asi měsíc. - Pochopte, já proti vztahům na dálku nic nemam, ale když se ty lidi ani neviděli a po tejdnu ne až tak smysluplný konverzace si tvrdí jak strašně se milujou -.- - A ona je na něj hrozně zlá. Zakazuje mu říkat hele, no, tak a měj se hezky, protože - nem, nenašla jsem v tom logiku- s ní nebude mluvit jako jen tak s někým. Vadí jí když spí. Když jí déle jak pět minut neodepisuje. hysterčí, křičí na něj a chová se k němu hůř jak jeho matka - a že jeho matka by vydala za celou FBI dohromady i s policejním psem- On si na ní v jednom kuse stěžuje. Pořád říká, jak už ho štve že jí nemůže vystát, ale ne a ne se s ní "rozejít". Tak prosím. Ovšem co je nejhorší, vadím jí já a jakákoliv jiná lidská bytost co má někde díru-pardon- . Nakazuje mu smazat si všechny holky s přátel na fb, nesmí mi lajknout fotku, úvodku ani mě označit v příspěvku no a nedej bože když se se mnou vyfotí. Neustále mu tvrdí jak hrozně je nemocná na srdce a jak kvůli němu umírá - jako WTF ? Říkam starej plešatej strejda- nicméně můj drahý nejlepší kamarád se rozhodl, že radši bude s osobou, kterou v životě neviděl a která mu dělá ze života peklo než se mnou. Ano vážění - prosím rozhořčete se se mnou- opravdu tohle udělal. Nemůže do ní bejt ani zamilovanej abych to mohla pochopit - protože jí podle vlastních slov nenávidí a protože je tak 99.9% šance že je to plešatej strejda nebo bezzubá teta- ale prostě bude radši poslouchat jí. Mě teď nadává, nahlašuje mi fotky, ponižuje mě a předevšema ze mě dělá svini. Navíc dává za pravdu mému bývalémýu příteli, jak okouzlující. A hlavně mi nevěří. A tak tady sedím a vypisuju se ze svýho vzteku k němu a ztoho jak hnusně mi je. Jak zrazeně si připadám, když mě vyměnil za člověka, kterýho v životě neviděl. Jen tak. Pro nic za nic. A tak se omlouvám, jestli vás tahle moje sága nějak nudila, jenom jsem ze sebe potřebovala dostat veškerej vztek a smutek. teď zbylo jenom prázdno. Prázdno po skoro členovi rodiny, kterého jsem asi už nenávratně ztratila. Vybral si a je to jeho volba. Jenom si říkám, že když mě teˇvyměnil za člověka, kterého v životě neviděl, příště by mě mohl vyměnit tky třeba za velblouda...


Výbiorně, to bychom měli :D Omlouvám se vámn za takhle zbytečně dlouhý a vyčerpávající monolog a za veškeré moje sarka stické poznámky. A ačkoliv to vypadá teď šedivě, pořád mám kolem sebe lidi na které se můžu spolehnout. Moje lidi. Mojí bandu loserů :3 ( kdo má muj face tak je viděl, moje lásky <3) Jsou to lidé se kterým jsem v sobotu prosmála celou noc a kteří mě strašnlivě moc podpořili. Byli tu pro mě a rozveselili mě. Nikdy bych je za nic na světě nevyměnila. Podpoří, rozesmějou a dodají naději. Možná jsme trapáci, ale spolu je nám hej. A to nám už nikdo nevezme !


Nu abych se s vámi tedy rozloučila. Užijte si krásný víkend miláčkové, své plány jsme si domluvili a těším se na vaše akce a rekace ! :D Přeji vám krásné zítřejší vyučování a následné pohodový relax. Já se teď jdu naložit do vany. A pamatujte: MILUJU VÁS ! <3


Lost In Love You Are - 42

14. února 2015 v 13:04 | Margie |  FF - Lost In Love You Are
Hallo gyus ! Jak se máte ? Jak jistě víte, dnes je Valentýn - ne že bych ten svátek zrovna milovala :D - a já se rozhodla dát vám maličký dáreček, protože vás strašně miluju a je to projev mé nejčistší lásky :D Takže prosím, tady máme 42 díl ! :) Doufám že vás nezklame, berte to tak, že je to začátk po hodně dlouhé době a že jsem leccos zapomněla, i když ve skrytu duše doufám že psaní, je jako jízda na kole. Moc vás prosím o váš názor, třebaže negativní, alespoň mě motivují ke zlepšení se ! Užijte si krásný 14 únor se všemi, které milujete a mějte se famfárově ! :) I LOVE YOU GUYS !! :)




Hned jak mi Gerardova červená hříva zmizela z dohledu, vydal jsem se na cestu směrem k lesu. Se svou chabou orientací,jsem se snažil najít místo, kde jsme postavili stan a pokoušel jsem se zahnat veškeré příchozí myšlenky o hororech v lesích, které jsem kdy viděl. Pro mou smůlu a neklid jich opravdu nebylo málo. Nejvíc mi v hlavě strašily scény ze Záhady Blair Witch. Už jsem se viděl, jak tady bloudím pořád dokola, zatímco mi někdo pošle Jinxxovo vnitřnosti zabalený v šátku. Skvěle, Andy. Nad hlavou mi s hlasitým zahoukáním prolétla sova a mé srdce se rozbušilo o to rychleji.
"Ukldidni se, Andrew, byli to jenom filmy ! A i kdyby se tady chtěla objevit ta čůza levná v bílym, jsi přeci gay !" utěšoval jsem sám sebe polohlasně.
" A pokud Jinxx nenašel starou knihu plnou divnejch latinskejch slov tak ho určitě ani neposedl ďábel a nezačne pršet krev. Navíc určitě neumí latinsky a v tohmle stavu asi dokonce ani číst. Nemůže se ti nic stát." přesvědčování mé osoby mi nikdy moc nešlo. Sakra.
" Jinxxi, halo ? Jsi tu někde ? Prosím tě, řekni, že si nehodil nikomu šutr do okna a teď tě nenahání čarodějnice, co tě chce rozmlíz v mlýnku !" pokřykoval jsem zatímco jsem se prodíral mezi stromy.
" Jeremy, ozvi se ! No tak, kamaráde !" páni, tak takhle to vypadá když člověk huláká na lesy. Porost houstl a tma byla stále víc neproniknutelná. V duchu jsem proklínal kočky za jejich skvělý noční zrak a sám sebe jsem peskoval ta tak primární chybu, jako bylo nevzít si baterku. Když už mě opravdu ovládalo zoufalství a beznaděj, zahlédl jsem osobu schoulenou u pařezu.

Hello Sunday ! :3

8. února 2015 v 12:05 | Margie |  my mind
Hello darlings ! :)

Neskutečně moc vám děkuji za vaše podporující a láskyplné komentáře, asi si je nechám vytisknout a zarámovat, protože mě naplňují nekonečným pocitem štěstí ! :)
Abych se alespoň trochu pokusila odpovědět na vaše otázky, ano mí drazí, snažím se tady o návrat do blogového světa ! Nevím jak rychle mi to půjde, zatím bych začala u článků každou neděli. Předpokládám, že to postupem času dopracuju na alespoň jeden článek denně, ale zatím potřebuji najít ztracenou kontrolu nad svým časem a i nad svými slovy. Nevím jak tyhle nedělní články budou vypadat, nicméně myslím - a pokud o to ještě stojíte - že během příštího/ popříštího týdne, bych mohla vyhodit na blog kousek další kapitoly Lost In Love You Are. Nemám ponětí jak moc mi psaní půjde nebo nepůjde, ale chci to zkusit a hlavně se k tomu chci vrátit, protože mě to neskutečně baví. Takže pokud o to máte zájem, dejte mi vědět.
Abych tedy mluvila také chvíli o tom, o čem tenhle blog je. Naši milovaní BVB. Už je to dlouho co jsem sem nedala novinky, nicméně kluky pořád sleduju a jejich hudba je pro mě pořád životním krédem. A tak se vás všech chci zeptat. Co říkáte na jejich ,,nové" album ? Jaké písničky máte nejraději ? jaký na vás udělalo dojem ? Mně se album, jako takové, opravdu líbí. Nadchlo mě, že se kluci vrátili ke svým původním kolejím a opět máme možnost poslouchat kvalitní rockovou muziku. Nicméně musím říct, že pokud bych kluky nemilovala tak jak je miluju a něměla jsem tak hluboký respekt k jejich práci, asi by mi ty písničky přišli víceménně na jedno brdo. Kytarové riffi, silné refrény a sloky se smysluplným textem. Nechci to album nijak kritizovat, miluju ho a miluju i všechny ty písničky. Jenom říkám, že jako je většina lidí odpůrci W&D, já jsem naopak jeho velkým fanouškem. To album mělo nápad, příběh a v sobě zajímavě zakomponované prvky. Tohle album jsou klasičtí Black Veil Brides s inspirujícími texty, které mi vlévají krev do žil. není to špatné ale něco mi tam chybí. Tak či tak to album miluju. Mojí nejoblíbenější písní je...kromě všech ( :D) asi Goodbey Agony a Drag me to the Grave. *Chabě se drží, aby nevyjmenovala všechny písně na albu:D* Goodbey Agony má nádherný text, který je právě teď jako vytržený z mého života. Věřila jsem v něco, co jsem si myslela že je pro mě dobré a správné. Věřila jsem v člověka, který je nakonec úplně jiný, než se zdálo. Věřila jsem v lásku a ve štěstí. Nebo spíše jsem věřila že se mi obojího dostává. Bohužel jsem neměla ani jedno. Slepě jsem si šla za něčím, co bylo bezcenné a bezvýznamné a co mě postupně zničilo. A tahle písnička to dokáže všechmo popsat zhruba ve třech minutách. Přesně tohle na BVB miluju nejvíc. Že ačkoliv jsem neměla šanci jím povědět, jak mi je a jak se cítím, oni to stejně v jedné písní dokázali vyjádřit tak přesně a neomylně, že to nenechává mé mozkové buňky klidné.

Heaven's gone, the battle's won
I had to say goodbye
Lived and learned from every fable
Written by your mind
And I wonder how to move on
From all I had inside
Place my cards upon the table
In blood I draw the line
I've given all my pride

Living a life of misery
Always there, just underneath
Haunting me, quietly alone
(It's killing me, killing me)
Dead and gone, what's done is done
You were all I have become
I'm letting go of what I once believed
So goodbye agony


Naopak Drug Me to The Grave je kompletní ukázkou toho jak to vidím teď. Nevzdávat se. Bojovat a jít dál se vztyčenou hlavou. Užívat si života tak jak to umím já a jenom já. A jednou konečně jednou se začít trochu starat sama o sebe.


Risin' up, I'm a fighter
Young and loud with desire
Heroes blessed by the fire
I won't let these demons

Drag me to the grave
Drag me to the grave!

Death is not from the depths of silence
Takin' life I have made so honest
I'm the world tearin' through this calm
Let's live another night

Takže mi prosím prosím, dejte vědět vaše názory ! Jsem na ně moc zvědavá ! :) A ještě jeden trochu osobnější názor bych potřebovala znát. Příští sobotu jsme se s kamarádkou rozhodli vyrazit na ples ( hehe ano stále nevím co tam já-prvotřídnídřevo- budu dělat ale ok :D ) Nicméně jsem si koupila nové šaty a boty a potřebuji znát váš názor, nebo respektive vědět, že v tom můžu vyjít mezi lidi. Takže vás prosím, pokud se neleknete nebo vám nepraskne monitor ( :D) podívejte se na to a co nejupřímněji mi napiště co si myslíte ;) Kvalita fotek nic moc, ale snad to omluvíte ;)
A nakonec, no nebyla bych to já kdybych se aspoň maličko nepochlubila. Tyhle dvě úžasné dokonalé věci jsem si přivezla z koncertu Gerarda :3. Muhehe :D


Dobrá tedy, v tomhle článku jsem se pokusila vám přiblížit můj nynější stav a moje aktuální názory a zároveň váš žádám o ty vaše ! takže na závěr abychom to shrnuli.
1. Co říkáte na čtvrté album Black Veil Brides a jaké písničky vás nejvíc nadchly ?
2. Stáli byste ještě o pokračování LILYA ?
3. Může vaše Margie odejít na ples ve svých nových šatech ?
4. MILUJU VÁS ! <3

Takže vám děkuji za přečtení tohohle článku případně za vaše komentáře. Jsem tu mezi vámi moc ráda. Opět ! :) Doufám, že jsem vás zatím moc nezklamala. Těším se na vaše akce i reakce ! Mám vás ráda readers a přeji vám krásný týden ! :)


“Would you destroy Something perfect in order to make it beautiful?”

1. února 2015 v 20:04 | Margie |  my mind
Vážení a milí čtenáři, nebo lépe řečeno milovaní přeživší a věrní !
Je to již vskutku dlouhá doba co jsem viděla písmena běhat po těhle řádkách s co jsem horlivě vymýšlela každé další slůvko. Netřeba říkat kolik se toho od té doby změnilo. Je toho strašně strašně moc. Ale teď právě teď kdy se opět cítím nejhůř nalézám své útočiště tady. Zas a znovu. Již několikrát jsem tenhle článek rozepsala, uložila a nikdy nedokončila. Nikdy jsem nevěděla kde začít, jak pokračovat a co vám říct, jak se vám omluvit. Překvapilo mě, že jste na mě nezapomněli i po tak dlouhé době a zahřálo mě to. Opravdu neskutečně moc si toho vážím. A tak tu teď sedím a snažím se dát dohromady z tisíce rozepsaných článků, jeden jediný smysluplný. Jak banální se to dříve zdálo a jak těžké to nyní je. To, co pro mě dříve bylo potěšením a samozřejmostí je teď věru nelehká záležitost.
V první řadě se vám chci omluvit za neomluvitelně a nesnesitelně dlouhou dobu mojí neaktivity. Je to už dobrých půl roku, možná i déle. Dříve jsem sem psala každou maličkost i malichernost. Ale kde jsou ty časy ? Přijměte prosím mou omluvu a věřte že to nedělám schválně. Je čím dál tím těžší najít čas i chuť. ŠKola, známky, rodina...Někdy ani nevim kde mi hlava stojí a jen tiše doufám že je pořád ještě na mém krku. I o tom občas dost silně pochybuju.
A teď... přichází ta vypravovací lomeno stěžovací si část. Už dlouho jsem to nedělala tak doufám že mi odpustíte nekorektnost a netvárnost mého projevu.
Jednou už jsem myslím říkala, že je život jako zamrzlá voda bez konce. Jdete, jdete a máte pevnou půdu pod nohama. Cítíte se v bezpečí i přesto, že víte, jaká všechna nebezpečí jsou pod vámi. Víte že můžete spadnout, víte že můžete umřít, ale cesty zpět není. Je to led bez břehu a bez zábradlí. Jediným vaším úkolem je, se udržet nahoře. Vyhýbat se tenkým místům a když už se náhodou propadnete, rychle se odrazit ode dna a hledat cestu ven dřívm než vás temnota a chlad zcela pohltí. Musíte se ale cestou poprat se spoustu překážek. Kde je cesta ven ? Jak dlouho můžete zůstat pod vodou než vám dojde dech ? Nebo se najde někdo, kdo vám podá pomocnou ruku a bude se klouzat s vámi ? Já jsem v posledních dnech asi ten tonoucí člověk. A měla jsem pocit že mi brzy dojde dech. Nikde nikdo nebyl. A když už měla jsem pocit, že mi spíš strká hlavu pod hladinu než aby mi pomohl ven. A tak jsem tady. Jenže teď koukám nahoru a matně přes led vidím stát spoustu lidí se sekerou. A v mém srdci je naděje.
Jestli jsem se poučila ze svých chyb ? Kdo ví. Jisté ale je, že jsem si naběhla a sakra to bolelo.Vlastně to pořád ještě bolí. Nechci to tady rozebírat do detailů, to by se možná vydalo za knihu, jenom věřte, že se stalo spoustu nepěkných věcí, které mě srazili. Nebudu si stěžovat. Ať je to jakkoliv stále se k tomu cítím neoprávněná. Přeskočme tedy k části kdy jste někde mezi dnem a hladinou a nevíte, kterým směrem plavete. Lidi vždycly říkají že na dně je jim nejhůř. Podle mě je to pěkná blbost. Plácat se někde uprostřed je mnohem horší. Protože když už nic, ode dna se člověk aspoň odrazí. Vždycky. Nic jinýho mu ani nezbyde. Ale jak se odrazit od ničeho ? Když kolem je prázdno. A tak se stalo vážení, že jsem v prázdnu opět uslyšela tóny hudby. A plavala jsem za nima.
Dne 28.1.2015 se mi splnil jede z mých snů. S mojí kamarádkou jsme v pražské Lucerně na své vlastní uši a oči spatřili Gerarda Waye. Pana dokonalého. Každý kdo četl můj blog ví, jaký vztah jsem měla k tomuhle pánovi a k jeho práci. Vidět ho na živo bylo pro mě jako zázrak. Když vyšel na podium ani nevím proč, ale začala jsem plakat. Byla jsem šťastná. Opravdu. Hrál svoje písničky z nového alba. A já křičela a ječela. Potom, pan úchvatný -on to prostě musel udělat- zazpíval neodolatelně pomalou a nádhernou písničku jen s piánem. Netřeba říkat že to už jsem brečela tuplem. Přísahám bohu že jsem do teď nevěřila, že lidé mají husí kůži z toho, když slyší někoho zpívat, ale teď už nemůžu pochybovat. Všechnny chlupy který sem si neoholila ( :D) mi stáli a mráz mi běhal až po zádech. Byl to ten nejkrásnější moment. A jak všicni známe pana Waye, nebyl by to on aby si na koncertě neodpustil proslov. Mluvil o depresích a o těžkých cvhílích a o tom že vždycky je cesta nahoru. A v ten moment jsem si toho hodně uvědomila. Všechno co ve mě bylo jsem nechala spadnout. A konečně jsem se měla od čeho odrazit. Tenhle chlap mi už znovu pomohl. A tentokrát opravdu hodně.
Následujícího dne jsem se pro změnu odebrala na oslavu svojí kamarýdky. A tam jsem si uvědomila, kolik lidí mám kolem sebe. A jakou úžasnou oporu a podporu v nich mám. Nenechali mě spadnout, podrželi mě a vytáhli. A já stála mezi nima a připadala si šťastná. Měla jsem kolem sebe rodinu. Měla jsem kolem sebe přátele. A v tu chvíli jsem si nemohla přát víc.
Stalo se toho neskutečně hodně. Ale jen vám chci říct. Ať se děje cokoliv, nikdy niklomu nedovolte, aby vám sebral to, kdo jste. Mě se to stalo a proto sem taky dopadla jak jsem dopadla. Přestala sem být sama sebou a snažila jsem se být někým, kdo mi nebyl ani vzdáleně podobný. Ale skončila jsem. Dokázala jsem znovu roztáhnout křídla a letět dál. Zavřít dveře za svojí minulostí a přestat se ohlížet. Zapomněla jsem na chvíli na potřeby druhých a nechala na povrch vystoupat ty svoje. Kdo ví, jak to jednou dopadne. Kdo ví jestli to bylo opravdu správné rozhodnutí. Pro teď ovšem určitě ano. A proto vás opravdu prosím. ALWAYS BE YOURSELF ! nezáleží na tom co si o vás jiní myslí, a jestli vás berou. Až příliš pozdě jsem pochopila, že jestli vás někdo nemá rád takoví jaký jste, nemá to vůbec cenu. Přetvářka, lži a snaha o nemožné vás brzy zničí. A začnete se nenávidět. Vaši přátelé vás začnou nenávidět. A vám nezbyde nic než čekat. Na zázrak. A já ten zázrak našla. Našla jsem ho v těch opravdových kamarádech. Když jsem se ve čtvrtek pod lehkým vlivem alkoholu rozplakala a kolem mě najednou bylo spoustu lidí kteří mě všichni chtěli obejmout. Dostala jsem sílu se postavit zpátky na nohy. A tak chci tímto článkem, poděkovat všem, kteří mi pomohli. Kteří mě objali a řekli mi, že to bude dobrý, že jsou tu se mnou. Jste moje všechno a nikdy NIKDY vám to nezapomenu <3 A mé velké poděkování patří hlavně Simonce. Která se přes všechno co se stalo na mě nikdy nevykašlala. Nezapomenu ti to.
A vám se srdečně omlouvám za neaktivitu. Kdo ví, třeba teď po všech těch katastrofách, opět najdu čas na svoje milované místo. Můj blog. Mám vás všechny pořád moc ráda a jsem vám vděčná.
Je čas jít novou cestou a začít znovu žít. Rozšířit si obzory a myslet trochu na sebe. nenehcat se stáhnout dolů. Jít dál. Ještě jednou OBROVSKÉ DÍKY VŠEM TĚM CO MĚ PODPORUJÍ. JSEM VAŠÍ DLUŽNICÍ.


PS: Teď neplačte ! Sice to není video z Prahy ale stále...ta nejúžasnější písnička a ten nejúžasnější zážitek ! :) <3